Tématem letošní zahraniční exkurze Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů byla biomasa a její energetické využití. Cesta vedla až do hornatého a lesnatého Štýrska, kde nám rakouští kolegové připravili prohlídku několika provozů využívajících dřevo a odpad ze zpracování kulatiny k energetickým účelům.

LeobenPrvní zastávka byla v Leobenu, kde sídlí centrála společnosti Mayr-Melnhof Holz, které patří mimo jiné také největší tuzemská pila v Paskově. Místní pila zpracuje v současnosti kolem 5 000 m3 kulatiny denně. Roční výkon dosahuje cca 1,2 milionů m3. Nyní pracuje pila kvůli nižší poptávce na dvě směny, jinak je běžný třísměnný provoz. Zpracovává se především smrková kulatina, která tvoří cca 90% celkového objemu suroviny. Samotná pila představuje víceméně standardní pilařský provoz.

Zajímavé především energetické zpracování odpadu – kůry a pilin. Kůra se přímo z odkorňovače dopravuje pásovými dopravníky do místní elektrárny a teplárny (Biomasse – KWK – Leoben), která může za den spálit až 1 000 m3. WoodZískaná tepelná energie se používá jak pro vytápění sušících komor na pile, tak také k sušení pilin v zařízení na výrobu peletek . Elektrická energie se prodává. Provozovateli jsou Steirische Gas und Wärme GmbH (95 %) ve spolupráci s pobočkou
Mayr-Melnhof Holz Leoben (5 %). Již zmíněná výroba peletek (patří společnosti Holzindustrie Leitinger) byla v areálu pily postavena v roce 2005. Cena tohoto paliva činí pro domácnosti 200 € za tunu plus cca 30 € za dopravu. Více o peletkách v našich podmínkách se lze dočíst zde.


Příkladem komunální teplárny na biomasu je teplárna v Paldau (Biomasseheizwerk Paldau).
V teplárně jsou 2 kotle na spalování štěpky (1 MW a 250 kW). PaldauProvozovateli jsou výhradně zemědělci a vlastníci lesa z okolí (asi 20 hospodářství), kteří sami dodávají cca 30% paliva. Ostatní palivo nakupují od dalších místních dodavatelů. Výtopna vytápí cca 130 budov včetně školy a dalších veřejných budov v obci. Zajímavé bylo mimo jiné i to, že naším průvodcem byl pan starosta, který současně zajišťuje jako jediný zaměstnanec obsluhu teplárny a mimoto organizuje ještě spoustu dalších věcí. V některých zemích zřejmě skutečně platí, že si volení zástupci musí důvěru voličů odpracovat. Kromě této výtopny jsou v obci s cca 2 200 obyvateli ještě dvě elektrárny na bioplyn. Střediska zpracování biomasy Waldstein a Hartberg nebyla až tak zajímavá po stránce technické.

WaldsteinV zásadě šlo o prodejní sklady palivového dříví a štěpky vybavené běžnou technikou. Z našeho pohledu byla zajímavá spíše skutečnost, že jsou vlastníci lesů schopni se dobrovolně dohodnout a společně takové zařízení provozovat. Například lesní spolek (Waldverband) Hartberg/Fürstenfeld reprezentuje cca 2800 vlastníků lesa o celkové rozloze asi 40 000 ha. Cílem je především vytvoření komodity palivového dříví dostupné ve standardní kvalitě za jednotnou cenu. Kromě toho se počítá se společným využíváním mechanizace, prodejem cenově zvýhodněných paliv, atd. Celkově se v Hartbergu počítá s investicí cca 370 000 €, z čehož by 30% měly pokrýt dotace EU a příspěvek spolkové země Štýrsko.

HartbergPokud by z návštěvy Rakouska měl vyplynout nějaký závěr, tak nejspíš ten, že po stránce technické bychom si zpracování biomasy mohli dovolit i u nás. Po stránce organizační ale zatím ty dobrovolné hospodářské spolky moc nezvládáme. Kromě toho se u nás příliš krade. Třeba takový nestřežený Biomassehof v polích za vsí by se v našich podmínkách asi moc nevyplácel, o metrovém palivovém dříví běžně ponechávaném k vyschnutí u cesty ani nemluvě. Takže cesta do vyspělé biomasné Evropy bude ještě klikatá.

Autor: JM, Forestis s.r.o.