Na následky orkánu a jejich likvidaci jsme se zajeli podívat na Šumavu (17. – 19. září 2008). Odbornou exkurzi pořádalo Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů a vedl ji pan Václav Toman ze společnosti Sušické lesy a služby.

Šumavská pohroma 2008Každý, kdo si vybaví pocity z první cesty do lesa po návštěvě orkánu Kyrill a kdo musel řešit následnou likvidaci následků, by ocenil, jak si s následky kalamity poradili hospodáři navštívených městských a obecních majetků. Například v Sušici museli zvládnout 24 000 m3 nahodilé těžby, což je čtyřnásobek průměrné těžby v předchozích letech. Zalesňovali 40ha kalamitních holin. Kyrill zasáhl také lesní majetky nedalekých obcí Petrovice (251 ha) a Hlavňovice (184 ha). Likvidace škod probíhala v náročném terénu. Práce s hostujícím personálem byla obtížná. Nicméně kalamita byla nakonec úspěšně zlikvidována a na navštívených plochách už rostou nové výsadby.

Následky orkánu KyrillDalší částí programu byla celodenní exkurze na Březník. Názory na hospodaření (nebo spíš nehospodaření) v lesích Národního parku Šumava (NPŠ) jsou různé. Přítomní – praktikující lesníci, odborní lesní hospodáři a vlastníci lesa – to ovšem celkem jednoznačně hodnotili jako kůrovcovou invazi přecházející v nekontrolovatelnou velkoplošnou pohromu. Správa NPŠ naopak tvrdí, že boj proti kůrovci v NPŠ je účinný a populační nárůst kůrovců v bezzásahovém území je v logické. Všechno přitom konzultuje s "předními českými i s některými zahraničními odborníky na ochranu lesa" (Více). Každopádně pan Pecánek ze správy parku, který exkurzi doprovázel, zažíval horké chvilky, když ta stanoviska odborníků hájil. Nutno ale přiznat, že se držel statečně i tváří v tvář drsným výpadům typu: "Snadno se to zničí, když to není ničí".

Polom na ŠumavěNávrat z Březníku přes Modravskou horu byl depresivní, protože právě v této oblasti došlo k dalšímu rozšíření bezzásahových území o kůrovcem těžce poškozené porosty. Bylo také celkem zřejmé, že kůrovec oblast spolehlivě zbavuje a někde už i zbavil plodících stromů, a že bez zdroje semen je slibovaná rychlá obnova lesa fikcí. Zejména, když se po holinách ještě prohání jelení zvěř. Pokud se na kalamitních plochách tu a tam něco zelená, jde většinou buď o odrostlé předkalamitní nálety nebo o umělé výsadby z dob, kdy se ještě smělo sázet.

Výklad o těžkém soužití s Národním parkem pokračoval i následující den, kdy proběhla návštěva lesního majetku města Kašperské hory v okolí Horské Kvildy. Z celkem 6 015 ha městských lesů se na území Národního parku nachází cca 80%, z čehož je 614 ha v první zóně. Využívání městského majetku je tím samozřejmě významně omezeno, vznikají dodatečné náklady a administrativní překážky ve formě různých nařízení, která park vydává víceméně dle vlastní úvahy.

Řešení katastrofy na Šumavě V neposlední řadě jde i o nerovnou konkurenci ekonomickou, protože státem dotovaný park deformuje ceny dřeva a zvyšuje náklady i okolním nestátním vlastníkům lesa.

Celá věc došla tak daleko, že zastupitelstvo města Kašperské Hory rozhodlo, že podnikne veškeré možné kroky k vyjmutí lesního majetku města z Národního parku Šumava. Čas ukáže, zda je něco takového reálné. Třeba se mezitím prosadí při řízení velkoplošných chráněných území vyváženější přístupy.

Autor: JM, Forestis s.r.o.